Proč má šampaňské bublinky?

Tradiční metoda výroby šampaňského v šesti krocích:

1. Vinař vytvoří základní víno, a to buď scelením více ročníků, anebo pouze vín z jediného ročníku.
2. Po běžné fermentaci se víno naplní do lahví a přidají se k němu kvasinky a cukr. Nyní začíná druhotné kvašení, jež probíhá v uzavřené lahvi. Vznikající oxid uhličitý nemá kam unikat, takže zůstává ve víně.
3. Víno poté takzvaně leží na kalech (sediment tvořený kvasinkami a dalšími částicemi obsaženými ve víně) alespoň 15 měsíců, často však mnohem déle.
4. Krátce před koncem ležení lahve procházejí procesem oddělování kalů, kdy jsou nakloněny v úhlu 45° hrdlem dolů a denně pootáčeny a setřásány, aby se kal postupně usadil v hrdle.
5. Když se všechen kal dostane do hrdla, to se zamrazí a zmrzlé zbytky uhynulých kvasinek vyletí ven po odstranění zátky. Následně se do lahve přidá dosage (expediční likér z vína a cukru, který ovlivňuje finální sladkost, jež určuje, zda bude označeno jako brut, extra brut atd.). Lahev se opatří korkovou zátkou a kapslí.
6. Šampaňské dál zraje v lahvi.

Výroba šampaňského je zjevně časově náročná a finančně nákladná. Přesto dává takové výsledky, že tuto metodu, které se říká „šampaňská“, používají vinaři po celém světě.

Jako šampaňské se však smí označovat výhradně víno vyrobené ve francouzské oblasti Champagne. Jakékoliv víno pocházející odjinud, byť i z Francie, by se mělo nazývat šumivé.

Existují i další dva výrobní postupy. Charmatová metoda využívá při druhé fermentaci namísto lahví obří tlakové nádoby z nerezové oceli. Funguje velmi dobře jako rychlejší alternativa blížící se výsledku tradiční metody. Asi nejlepším příkladem je italské Prosecco.

Vynikající Prosecco ze slunné Itálie najdete i v naší e-Vinotéce: Prosecco Gionto Frizante

Poslední metodu používají vinaři usilující o nejnižší možnou cenu vína. Spočívá v nasycení vína oxidem uhličitým stejným způsobem jako při karbonizaci nealkoholických nápojů. Tato vína (zejména v souvislosti s nadměrným pitím) bývají obvykle důvodem bolehlavů.